Obr.1: FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Poslední ostrov skutečné svobody v Evropě. Demokracie, jak má být. Přes všechny novodobé snahy zatáhnout jim do Švýcarska unijní světlé zítřky, zůstávají raději u osvědčených dnešků. Občané jsou skutečnými hráči v poli a jejich hlas je svatý. Zdroj: frantisekmatejka.blog.iDNES.cz

Není to tak dávno, co dali jasnou stopku dalšímu multikulturalistickému roztahování v podobě zákazu staveb minaretů. Je to jejich svaté právo, je to jejich stát, kde ti, kdo přicházejí, musí respektovat jejich pravidla. Chcete minarety? Ok, ale jinde. Zaskočte do Německa nebo do Francie. Tečka. Politicky korektní multikulturní představitelé Evropy je tehdy jedním hlasem pokrytecky odsoudili, aby o pár měsíců později po jejich referendu začali sami jako houby po dešti hlásat, že multikulruralistická společnost selhala.

Bez povšimnutí evropských médií zatím zůstaly i švýcarské diskuse na téma vystoupení ze Schengenského prostoru. Je sice pravda, že v roce 2009 schválili prodloužení smlouvy s Evropskou unií, která umožňuje občanům členských států sedmadvacítky volně pracovat a studovat na území alpského státu, ovšem když s odstupem času Švýcaři hodnotí klady a zápory, ozývají se oprávněné otázky „proč?“. Švýcarská lidová strana, která má největší zastoupení v parlamentu, trvá na tom, že by pro Švýcary bylo nejlepší ukončení účasti na Schengenu a obhajují to zcela oprávněně ryze ekonomickými argumenty. Zároveň chtějí posílat méně peněz do rozvojových zemí, neboť jsou tam rozkrádány, ale také trvají na zásadním zpřísnění imigrační politiky a odsunu kriminálníků do státu jejich původu. (více například zde).

Zatím poslední skvělou zprávou a vzpruhou pro všechny svobodomyslné lidi v Evropě, hájící oprávněné a osvědčené zvyky a tradice, je rozhodnutí Švýcarů v referendu o tom, že se nenechají omezovat v jejich základním právu, na kterém je jejich systém obrany své i vlastního státu postaven. Ve Švýcarsku má osm milionů obyvatel doma celkem 2,3 milionu střelných zbraní. Ti, kdož jejich práva chtěli omezit, argumentovali tím, že je ve Švýcarsku nejvíce sebevražd na počet obyvatel v Evropě – na osm milionů obyvatel a 2,3 milionu zbraní v domácnostech je jich celých... 300 ročně. Mám jedno vysvětlení od rodilého Švýcara z jeho vlastní rodiny, které jistě část z tohoto počtu pokryje a hned budou „v evropské normě“. Na rozdíl od jiných států, kde lidé chodí umírat mnohdy potupně do nemocnic a odchází připojeni na přístroje ve spánku, zajištěným v lepším případě automatickou pumpou na morfin, ukončí svůj život Švýcar vlastní rukou. Se ctí.

Vážení odpůrci držení legálních zbraní občany, rád bych Vám sdělil, že systém obrany Švýcarska považuji za jeden z nejlepších na světě. Ale nejen to. Víte, že když zpřísnili pravidla pro držení zbraní ve Velké Británii, rapidně tam stoupla kriminalita? A že v některých státech Evropy u sebe nesmíte mít ani zavírací nůž? A věděli jste, ačkoli argumentujete dle mého soudu zcela mylně možnou kriminalitou při lepší dostupnosti zbraní, že kriminalita ve Švýcarsku patří mezi nejnižší ze všech průmyslových zemí světa? Když už jsem se výše dotkl jejich armády, tak vězte, že je schopná kompletní mobilizace do 12 (!) hodin. Pravděpodobně nenajdete druhou takovou na světě.

Nezbývá, než gratulovat tamějším svobodným občanům k rozumu, nadhledu, úctě ke svým právům, ke své zemi a nepodlehnutí různým ujetým směrům ve zbylé Evropě. I ty jejich samostatné svobodné kantony s vlastními pravidly hry bych bral, místo našich krajů, závislých na přerozdělování z centra...

Obr.2: frantisekmatejka.blog.iDNES.cz

O autorovi:

40 let. Občan České republiky, nikoli EU. Manžel, táta tří synů a zakládající člen Svobodných. Píšu každý den většinou o tématech, ke kterým korektní média mlčí přesto, že lidé o nich živě diskutují. Při čtení článků mějte, prosím, vždy na paměti tuto větu: „Je to blog, na kterém autor prezentuje výhradně své osobní komentáře, názory a postoje.“ Děkuji Vám.

Domnívám se, že lidstvo má čím dál silnější sklon k morální degeneraci. Důvodem je podle mě absence skutečné osobní odpovědnosti v mnoha oblastech našeho života. Chybí systematická konfrontace s důsledky našeho každodenního chování. Slepě se odpovědnosti vzdáváme a přicházíme tím o svá práva a svobodu na úkor vzrůstající moci státu a EU. Jako součást boje proti tomu všemu píšu, mimo jiné, také tento blog.