Obr.1: Ilustrační foto

Před dvěma týdny běžel na Z1 dokumentární film o držení zbraní v USA s názvem Národ zbraní.  Těm, kdo ho neviděli a mají o tuto problematiku zájem, jej rozhodně doporučuji. Narozdíl od jiných pořadů, tvářících se jako dokumentární, se Národ zbraní nesoustřeďuje na vysvětlování, jak jsou zbraně hrozné (nebo skvělé). Bere existenci zbraní jako realitu, která se nám může líbit a nemusí, ale nelze ji popřít, a soustřeďuje se na fakta a na příběhy lidí, kteří se se zbraněmi setkali a setkávají.

Pořad již v nabídce televize nenajdete, ale stále je možné jej nalézt na internetu - zkuste zadat do vyhledávače "Národ zbraní". Pouze bych poopravil určité nedostatky, kterých jsem si všiml: (stáhnout si ho můžete zde:)

"Zbraň 22x pravděpodobněji zabije člena rodiny než vetřelce."

Skutečný poměr je 43 smrtí střelnou zbraní v rodině (37 sebevražd, 5 vražd a 1 smrtelná nehoda) na jednoho zabitého vetřelce. Háček je ovšem ve slově "zabitého". V 91.6% případů úspěšné obrany obydlí pomocí střelné zbraně nebyl nikdo zraněn; vetřelec utekl nebo se vzdal po konfrontaci s ozbrojeným obyvatelem či po varovném výstřelu. Ke smrti vetřelce došlo jen v 0.1% celkového počtu případů. Na každých 43 smrtí střelnou zbraní v rodině tedy připadá 916 úspěšných obran obydlí, při kterých nikdo není zraněn; 83 případů, kdy je vetřelec zraněn, ale přežije; a pouze jeden případ, kdy je vetřelec skutečně zabit.

Obr.2: Ilustrační foto: Kladenský deník

"Hradní doktrína v zásadě říká, že člověk, který cítí, že je on sám nebo jeho majetek v ohrožení, může použít na svoji ochranu smrtící sílu."

Toto je velký omyl, doktrína hradu je něco jiného. Je to oprávnění použít smrtící sílu proti vetřelci v domě (a pouze v domě, nikoli na pozemku, jak se často nesprávně uvádí). Kromě doktríny hrady existuje v některých státech ještě doktrína "Stand your ground" - v překladu zhruba "právo bránit své pozice", které říká, že obránce nemá povinnost ustupovat ze žádného místa, kde má právo být; smrtící sílu však smí použít teprve tehdy, má-li důvodné obavy o své zdraví či život (a to "důvodné" znamená, že to pak musí odůvodnit policii, případně porotě).

"Na svém pozemku můžete zastřelit člověka, i když není ozbrojený a je na útěku." Jak jsem již psal výše, toto oprávnění platí pouze při násilném vniknutí do obydlí.

"... po masakru na Virginské polytechnice prošel poprvé po třinácti letech federální zákon o kontrole zbraní, umožňující prodejcům zbraní vyloučit prokazatelně duševně nemocné lidi."

Toto vyžaduje pouze upřesnění, protože takto to vyznívá, jakože zákon předtím umožňoval držení zbraní duševně nemocným. To bylo ovšem zakázáno již v roce 1968. Problém byl pouze s aplikací tohoto zákazu, protože státy neměly zákonnou povinnost předávat tyto informace FBI. Tak se dostal ke zbrani i pachatel masakru na Virginské polytechnice; byl sice soudně prohlášen za duševně nemocného, ale při kontrole se na to nepřišlo, protože ho policie státu Virginie nedala do federální databáze. Výšezmíněný zákon pouze odstranil tento administrativní nedostatek.

"Následkem neúmyslné střelby zemřelo v roce 2005 v průměru každé dva dny jedno dítě." Přesné číslo je 75, tedy asi jedno dítě každých 5 dní. Podotýkám, že jde o statistiku země čítající 300 miliónů obyvatel.

Jinak je ale dokument Národ zbraní velmi dobrý a rozhodně stojí za zhlédnutí.

Převzato: David Karásek - karasek.blog.iDNES.cz