Dnešní nabídka: Sport – nepřítel střelce (?) (1.) ... Napsal: Autor Petr Packan

 

První námitka

Pokud jste až doposud přijímali naše potlachy o střelbě veskrze kladně (jak vyplývá z diskusních příspěvků na Střeleckém portálu i rozhovorů se mnou na střelnicích), po přečtení tohoto titulku jste možná nabyli dojmu, že už mi „šplouchá na maják, haraší ve věži nebo kape na karbid“. Pokusím se vaše obavy o mé duševní zdraví alespoň částečně rozptýlit…

První námitka, která vám asi proběhla hlavou, nejspíš měla takovouhle podobu: „vždyť střelba je přece taky sport – tak jakýpak copak…“ Samozřejmě, střelba je sport (jéje, a jakej – z olympijských sportů dokonce náš vůbec nejúspěšnější!). Jenže je to sport náramně specifický: v drtivé většině ostatních sportů se výkonnost borce poměřuje silou, rychlostí, potažmo mrštností - čili je oslavou pohybu. Nejlepší střelci se ale vyznačují tím, že mají skvělou stabilitu celého těla a ruky se zbraní obzvláště. Neboli dokážou strnout zcela bez pohybu, zvláště v okamžiku výstřelu. Tahle dovednost je podmíněna mnoha faktory, z nichž nelze opomenout například celkovou fyzickou kondici a přiměřenou zásobu svalové síly. Jénže…

Jenže tu “fyzičku“ je potřeba nabírat postupně, v rozumných dávkách a poskytnout tělíčku čas, aby se s onou svalovou námahou vyrovnalo. A den, dva před závodem pak spíše platí, že „méně je někdy více“.

 

Obr.2: Ilustrační foto: Petr Packan

No, tenis zrovna.

Sám o sobě je to nádherný (a fyzicky nádherně náročný) sport, pro zlepšení kondice i procvičení snad všech svalů v těle jako dělaný. Pro střelce má ale v sobě jednu záludnost: Tvrdé údery raketou do míčku mohou poškodit uchycení svalů ruky na kosti – známý „tenisový loket“. K němu se ovšem můžeme dopracovat i bez tenisu; stačí přehnat trénink s pistolí.

 

Obr.3: Ilustrační foto: Petr Packan

Pádlování

Podobně ale může střelec dopadnout i při jiných, zdánlivě relaxačních aktivitách – takové pádlování na kánoi (když si naložíte větší porci) vám může k „tenisovému loktu“ nebo namoženému svalstvu zad a břicha také dopomoci. Pobyt na sluníčku, navíc zesíleném o odraz od vodní hladiny, je kapitolou samostatnou a vrátíme se k němu jindy.

 

 

Obr.4: Ilustrační foto: Petr Packan

Přetahování

Také přetahování, stejně jako jakékoliv urputné tahání čehokoli bezprostředně (tj. 24 až 48 hodin) před závodem vám asi střelecké výsledky moc nezlepší. V zápalu boje totiž obvykle ani nepostřehnete, že jste „přepískli“ svalové zatížení a zjistíte to nejspíš až druhý den. Namožené svaly bolí tak, že může být třeba problém sejít se schodů.

 

Obr.5: Ilustrační foto: Petr Packan

Lezení po lanech

A to už ani nemluvím o různých taškařicích (například kočkování na dvou rovnoběžných lanech ...

 

Obr.6: Ilustrační foto: Petr Packan

Živá pyramida

... nebo stavění živé pyramidy na plastovém sudu, což jsou takové báječné kolektivní zábavy. Užije se sice při nich spousta legrace, střelecky vás ale mohou „vyřachnout“ na několik dní…

 

/pokračování příště/