Dnešní nabídka: Vlastní zápis ze závodu (8.) ... (autor článku Petr Packan) Tak, milí střelečtí přátelé, už jsme zase u vlastního zápisu ze závodu, konkrétně toho, který aktuálně používám. Minule jsme se, pravda, nedostali dál, než ke kolonkám prvního řádku záhlaví. Abyste nemuseli předtisk pracně hledat v předcházející kapitole, čímž bych vám v hlavě mohl způsobit čurbes, čibridník a vůbec galimatyáš, bude asi nejjednodušší, nabídnout záhlaví ještě jednou,

a s vervou se můžeme pustit do kolonek řádku druhého…

 

Obr.3: ilustrační foto: Miloš Cvrk

zbraň – kdo má jen jednu, asi nad tímhle „chlívečkem“ mávne rukou, jako že je to zbytečnost. Jenže… jenže nemusíte mít jednu zbraň po celou svojí střeleckou kariéru. Skoro bych se vsadil, že dříve nebo později podlehnete touze vlastnit něco ještě světovějšího, bouchačku, u které je i jen tak od pohledu jasné, že neumí střílet nic jiného, než centrové desítky… A po létech vám nejspíš bude k užitku vědět, od kterého data a závodu jste tenhle “stroj na desítky“ začali používat, potažmo kdy jste podlehli novému svodu. Také se čas od času stane, že si od kolegy půjčíte ten jeho „zázrak“ („…když s tím dělá takový numera…“), nebo jen proto, že vaše pištolka není zrovna v kondici – třeba kvůli zlomenému úderníku, za který jste nestihli včas sehnat náhradu.

Obr.4: ilustrační foto: Miloš Cvrk

Pamětliv hesla, že papír je nejlepší paměť, zapisuji typ zbraně, např. „MC 55“ a výrobní číslo. U zbraně zapůjčené si dělám poznámku „©“, což v daném případě neznamená COPYRIGHT, ale že se jedná o zbraň CIZÍ. Spáchal-li jsem na své pistoli nějaké změny, udělám o tom poznámku – např. „upravená rukojeť“. Což se obvykle do rámečku už nevejde, takže to píšu pod něj.

náboje – další, dle mého názoru, užitečný údaj. Vždyť co si budeme povídat – náboje střídáme ještě svižněji, než pistole. Dost často je důvodem cena – „tydle vypadaj docela slušně a sou po koruně deseti…“, nebo jen pouhá zvědavost – „s těma sem eště nestřílel…“, či úspěch kamaráda – „ minulej tejden s nima dělal fantastickej vejsledek…“

 

Obr.5: Ilustrační foto: Miloš Cvrk

Budete-li si o střelivu povídat s „flintařem“, neboli střelcem z pušky, určitě se dozvíte, jak důležitý je výběr nábojů k té které hlavni. A i když „pistolníci“ nejsou tak osudově závislí na rozptylových hodnotách svých zbraní, přeci jen časem mohou dojít k závěru, že „s těmadle patronama mi to de ňák líp, nebo co…“ a tudíž stojí za to, dělat si o „včeličkách“ záznam.

 

Obr.6: Ilustrační foto z HME 2009: Petr Packan

úkol – tak tuhle kolonku jsem původně rovněž opsal ze zmiňovaného zápisu SVS. A pochopil jsem ji tak, že bezprostředně před závodem se pokusím sám sebe „ošacovat“, kolik bych asi dnes mohl „natvořit“… Čili stanovit si nějakou reálnou spodní hranici svého výkonu, pokud vše bude probíhat tak nějak v normálu. Takže tam nejsou zakalkulovány takové úkazy, jako že vám pistole nešťastnou náhodou spadne na zem, při čemž se ulomí kus pažby. Nebo že si při nabíjení zásobníku téměř vyvrknete palec (obojí už jsem zažil). Do „normálu“ nelze počítat ani závod, při kterém se na vás střelecký pámbíček nahněval: dobrá rána je půlmilimetrová devítka a ta, co jste viděli jen nepatrně horší, je půlmilimetrová osma, ale často i sedma. To pak platí „dělej co dělej, chuti láhvového piva nenabudeš…“. Prostě i střelci mají „své dny“ a nedá se předem odhadnout, kdy nastanou. Myslím, že přesně to vyjádřila stříbrná medailistka z OH 2004 Lenka Marušková v rozhovoru pro ČT: „…to záleží třeba i na tom, jak se zrovna vyspíte…“.

 

Obr.7: ilustrační foto: Miloš Cvrk

Předem ovšem nelze odhadnout ani opačný extrém, kdy vám do terče „padaj desítky, jak brambory do sklepa“, ač nemáte pocit, že byste se o to nějak významněji zasloužili.

Takže právě v téhle kolonce můžete předvést, jak daleko jste pokročili v procesu poznávání sama sebe.

N – což značí NÁSTŘEL. Zde zapisuji počet nástřelných. U 25 m disciplín je dán pravidly, u vzduchové a libovolné pistole není omezen. Někdo jich střílí obvykle tři až pět, jiný 7 až 10, další 12 – 15 a jsou borci, kteří se blíží ke třicítce (nástřelných, ne věku!).

Záznam o počtu nástřelných může dobře posloužit v okamžiku, kdy dojdete k závěru, že „..střílim jako starý vepřový a mělo by se s tim něco udělat…“. Než vezmete do jedné ruky zbraň a do druhé pilník, projděte si zápisy a porovnejte např. počet nástřelných s první i poslední položkou závodu. Třeba zjistíte, že po dvaceti nástřelných míváte sice první položku hodně dobrou, ale poslední je notně fujtajblová. Anebo naopak: po třech, čtyřech nástřelných se jen váhavě dostáváte do tempa v první položce, abyste „hvězdili“ až v konci závodu.

Takže místo ničení jinak docela dobré rukojeti možná postačí jen změnit počet nástřelných…

 

/pokračování příště/ ♣ autor Petr  Packan ♣