Tahle bouchačka mi sedí…

Dnešní nabídka: Margolin MCM (8.)

   „Lassie se vrací“, „Dobří holubi se vracejí“ – známé názvy oblíbených filmů. Proč by se tedy nemohla vracet třeba Margolina…

   Tu svou jsem opět po čase vytáhl na čerstvý vzduch a dopřál jí povyražení na závodech v České Lípě. Nástřel: 49. Pak se udělala tma, že kdyby ji prodávali na kila, byly by to takhle malé balíčky. A začalo pršet - no, on to byl spíš slejvák. Na mém terči to nezůstalo bez odezvy… Prvních patnáct ran: 142. Pak jsem si buď na tu tmu zvykl, nebo se trochu rozjasnilo, zkrátka druhých patnáct bylo 149 (!). „Otočnou“ jsem ukázkově popsul, tudíž celkový výsledek za moc nestál. Jenže kvůli tomu vám to nevyprávím. To podstatné (z mého pohledu) je těch 149. Vzpomněl jsem si na závod ve Staré Lysé před několika léty (zmiňoval jsem ho v jiné rubrice Šestistovky). Tam jsem měl posledních patnáct ran „mířené“ 150 (Pardini SP 20). A Margolinou 149 – jsa o šest let starší, navíc za tak ničemného počasí. Takže, ptám se, ještě pořád si myslíte, že je Margolina horší, než zbraně ze současné produkce?...

   Než se definitivně rozhodnete, vrátím se k tématu, kterým jsme končili minule: pohyb závěru. Už jsme ho probrali dost zevrubně a mohli bychom uzavřít konstatováním, že s ním u Margolin obvykle nebývá moc problémů. Zásluhu na tom má především jeho dostatečná hmotnost – cca 200 g. Ta si poradí i s eventuální neochotou nějaké vzpurnější patrony zalézt až po „rantl“ do nábojové komory. Dvacet deka váhy závěru je prostě taková empiricky ověřená hodnota a plus – mínus nějaký gram ji používá většina rozumných výrobců. Jistě není náhodou, že např. Hammerli 208, Morini CM 22 nebo Pardini SP 20 mají rovněž dvousetgramové závěry. A tudíž se spolu s Margolinou těší pověsti „bouchaček, které žerou všechno“. U Margolin je to navíc i mimořádně kvalitní materiál, úžasně odolný proti opotřebení i roznýtování. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že je to ocel z pásů tanků a že značka TOZ je vlastně zkratkou: Tanková Ocel Zaručená. Tohle tedy nemohu ani potvrdit ani vyvrátit. Ale svědecky mohu doložit, že u mé MCM nejsou po čtyřiceti letech používání na závěru prakticky žádné stopy opotřebení, o roznýtování čela závěru či nábojové komory ani nemluvě. A to jsem z ní vystřílel nejméně 250.000 ran! Čili nejméně padesáttisíckrát narazil ničím nebrzděný závěr po poslední ráně v položce do čela (v tu chvíli už prázdné) nábojové komory. Neboť Margolina nemá záchyt závěru, který by ho samočinně zastavil v zadní poloze po vystřelení posledního náboje. Oplývá pouze pákou manuálního záchytu, ale pokud vím, ten mají pouze kusy ze starší produkce. Páka na levé straně nad lučíkem plní i funkci pojistky. Při stlačení dolů do první polohy zablokuje západku kohoutu. Jaksi navíc při tom bezvadně překáží prstu, který by chtěl zmáčknout spoušť, čímž důrazně upozorňuje, že zbraň je zajištěná.

Pro přesunutí  do druhé polohy je nutno stáhnout závěr téměř k zadnímu dorazu, podržet a zároveň pohnout pákou. A tady je trochu potíž: na stažení závěru zaměstnáte obě ruce (jedna drží pistoli, druhá tahá za „fršlus“), pro pohyb pojistkou byste potřebovali ruku třetí. Neb vězte, že páčka se obvykle pohybuje poněkud neochotně a v jednotlivých polohách drží dost fest. Takže palcem ruky, držící zbraň, s ní většinou nehnete. Pro přesun ji totiž musíte nejen tlačit dolů, ale zároveň i částečně odtáhnout od těla pistole nalevo, aby se uvolnila z aretačního zářezu v rámu.

   Mizivý počet trojrukých střelců si zřejmě uvědomil i výrobce a u Margolin z novější produkce popisovaná pojistka chybí. Jako málo funkční a mírně překážející element byla v průběhu let vymontována i z většiny exemplářů, které ji původně měly.Pravidla ISSF ovšem požadují, aby „zbraň před odložením byla vybitá a uvedena do bezpečného stavu, se závěrem viditelně otevřeným“.

    Lid střelecký to řeší různě: nejčastěji špalíčkem gumy či umělé hmoty, vloženým mezi závěr a komoru. Viděl jsem ale i kousek klacíku, tužku, naněkolikrát přeloženou papírovou krabičku od nábojů  nebo vystřelenou nábojnici…

                                            /pokračování příště/