Dnešní nabídka: Hlad – nepřítel střelce (8.)

Je to pravda drsná:

Když mě honí mlsná,

Místo na centrové desítky

Myslím na svíčkovou a knedlíky…

   … i když zrovna ta svíčková s knedlíky před závodem – no, nevím, nevím… Ve svíčkové omáčce je vařená kořenová zelenina, to by bylo naprosto v pohodě. Libové hovězí masíčko – rovněž v pohodě. Sůl a koření obvykle také v rozumném množství. Jen ta smetana už je trochu poslabší… Ono je vůbec mléko a mléčné výrobky (snad s výjimkou tvrdých sýrů) v krátkém časovém horizontu před střelbou „nic moc“. A krátkým časovým horizontem je (podle mých zkušeností) tak asi 15 – 48 hodin.

   Tady by se asi patřilo podat ke svrchu řečenému trochu podrobnější vysvětlení – vždyť to není tak dávno, co nám bylo vtloukáno do hlavy, že „Mléko ničím nenahradíš!“ Jednak už to není tak úplně pravda, mléko živočišného původu (kravské, kozí, ovčí) lze víceméně nahradit mlékem rostlinným (sojové, kokosové). A druhak se tak nějak přišlo na to, že schopnost dobře trávit kasein (hlavní složka živočišného mléka) mají v člověčím rodě pouze kojenci. S postupujícím věkem téhle dovednosti významně ubývá. Takže: když se s chutí napijeme mlíčka, vysráží se z něj v žaludku jakási tvarohová hrouda, která tam setrvá v nezměněném stavu řadu hodin (udává se tak pět až šest). Samozřejmě, nakonec se v „trávicím traktoru“ (výtvor Felixe Holzmanna) také nějak zpracuje… Jenže (podle vědců) výtěžnost onoho zpracování prý ani zdaleka není to, co bychom potřebovali - zejména vstřebávání vápníku.

   Když už jsme u kaseinu: možná víte, možná nevíte, že se používá jako truhlářský klih za studena. Také se přidává do barev, kterými se malují fresky. A protože je po uschnutí vodovzdorný, našel uplatnění i při stavbě letadel. Ovšem v dobách, kdy se letadla stavěla ze dřeva, překližek a potahovala plátnem – čili dost dávno. U nás se prodává pod obchodním názvem FIRMUS.

No nic, to byla jen taková malá odbočka… Pro nás, jako střelce, je důležitější neblahý vliv mléka na stabilitu ruky se zbraní. Platí to bohužel i pro tvaroh. A v podstatě i pro jogurty, kefíry a pribináčky. Obtížné trávení mléčných složek také vysvětluje, proč zmiňované nedobré působení trvá tak dlouho. Nastat ovšem může docela brzy a pěkně zprudka – viz jeden z diskusních příspěvků k této rubrice na Střeleckém portálu.

   Úbytek schopnosti zdárně trávit mléko totiž může v dospělosti (u někoho) dojít až do stádia, kdy proletí zažíváním jak Pendolino zastávkou – jenže bez zastávky…

   Pokud to, co jsem až dosud povídal o mléku vyznělo tak, že proti němu táhnu jako husiti na Zikmunda, není to přesně pochopeno. Sám si mléčka dopřávám, dokonce si troufám tvrdit, že je dost potřebuji. Ono mi totiž krásně uchlácholí mé již občas se ozývající žaludeční vředy. A protože ho obvykle piji na noc, mohu (alespoň za sebe) potvrdit to, co se o mléku říká: krásně se po něm usíná…

                                                 /pokračování příště/