Kalendář akcí

Pěkné zahájení Univerziády

Oficiální otevření 24. Letní Univerziády bylo povedené. Pořadatelé prakticky vše podřídili tomu, aby zahajovací ceremoniál proběhl hladce a bez problémů. Takže co se nás bezprostředně týkalo bylo to, že tréninky na střelnici byly sice na středu, 8. srpna plánovány od 9 ráno do 13 hodin odpoledne, ale s tím nekorespondovala doprava. Na dotaz jaký je rozpis autobusů na zmíněný den, se nám dostávala odpověď – žádný není, autobusy nejedou. Nakonec se nám podařilo zajistit autobus den dopředu, díky naší mladé, starostlivé průvodkyni Pache. Měli jsme objednaný (údajně) autobus na sedmou ráno společně s Rusy. V zahajovací den na snídani vyrazili na šestou a srazili jsme se všichni na autobusovém terminálu 6, odkud jezdí autobusy na střelnici (nakonec je to 53km daleko). Tam již čekalo kromě již zmíněných Rusů i dalších pár desítek střelců, vč. kyperského brokařského týmu Petra Málka, který se s námi večer před tím přišel pozdravit. To znamenalo, že autobus tam byl v sedm, ale během chvilky byl plný a odjel. Téměř nikdo z našich se tam nedostal. Tentokrát ale pikolíci, kteří mají dopravu na starosti sami operativně zařídili tolik autobusů, aby se všichni čekající na střelnici dostali. Já jsem odjížděl posledním autobusem (čekal jsem na jednoho zaspalce). Byl to v pořadí čtvrtý autobus (!), byl plný a odjížděl v půl osmé. Doprava v Bangkoku je ale právě mezi sedmou a osmou ranní totálně kolabující. Autobusy jely na střelnici téměř 2 hodiny (!). Tréninky ale byly dostatečně dlouhé, tak se tentokrát nic nestalo. Jen já jsem přišel na technickou poradu o půl hodiny později. Měla začít v devět, ale začala až v půl desáté, protože část trenérů jela až posledním autobusem. Na technické poradě bylo veselo. Pořadatelé urputně chtěli dvě směny v LM60 bez eliminací, protože mělo startovat více jak 60 střelců. Paní Ertlová z ČR, která je vedoucí technické komise zde na Univerziádě, urgovala jednu směnu, ale bezúspěšně. Já jsem spočetl použitelné stavy na střelnici 50m a zjistil jsem, že z celkových 82 stavů je použitelných 69. Na prvních 11 stavech má Thajec uskladněný „bordel“, na stavu dvanáct a na stavu 82 chybí pojezdy terčů. Ze zkušeností ze SP zde v Bangkoku vím, že zde potřebují pár stanoviš rezervních. Občas totiž nefunguje tlačítko pojezdu, nebo dokonce praskne vodící struna. Požádal jsem tedy paní Ertlovou, která měla zanedlouho druhou, technickou komisi, aby požádala o jednu směnu v případě, že bude startujících v LM60 do počtu 65 (4 rezervy). Dnes mi oznámila, že bude jedna směna. Malé vítězství k tomu, aby takovéto velké závody nebyly znehodnoceny tím, že se na druhou směnu v leže změní výrazně počasí a že budou ve finále jen střelci z první směny. Dalších těžších bodů bylo na poradě hned několik. Třeba zařídit to, aby byly startovní listiny k dispozici kromě střelnice i ve vesnic, se zdálo být nepřekonatelným problémem. Nakonec si to vše paní Ertlová vzala „na své triko“ a slíbila, že to zařídí. Večer byly startovní listiny na info centru ve vesnici... Otázky dopravy byly pouze z nutnosti. Každému bylo jasné, že těžko se dá ovlivnit provoz ve městě. Dosáhlo se pouze toho, že první autobus jede už v 5:30. Kdo tedy má obavy, že by nestihl soutěže, když všechny začínají v 8:30, tak může jet již brzy ráno a bude i při dvouhodinové cestě na střelnici alespoň hodinu před závodem na místě. Ujasnilo se, že brokaři budou střílet na jednom stanovišti celý trap a na druhém zase celý skeet. Je to sice proti ISSF pravidlům, ale ty se zde neberou zase tak vážně. Také se ujasnilo, že brokařské soutěže se musejí natáhnout o jeden den, jinak by to nestihli. Začínají tedy již 10.8. (pátek). Původně to mělo být až v sobotu. Střílejí 50-50 a 25 s finálem. Double trap začíná i končí v pondělí, 13.8.

Tréninků se ten zúčastnili všichni střelci. Puškařky stříleli malorážku a kluci společně s Renatou Gebauerovou vzduchovku. Poměrně slušně se snaží. Někomu to jde lépe, někomu ne zcela podle představ, ale všichni se snaží a pracují na tom, aby zde odvedli co nejlepší výkony. Je na nich znát koncentrovanost a cílevědomost a to se mi líbí. Ne vždy to zažívám s „A“ reprezentací, aby byli takto správně namotivováni, i když to jsou jen výjimky. Tréninky skončili v jednu hodinu a protože stadion, kde se odehrávalo zahájení, je asi jen 15 minut pěšky, rozhodlo jsme se zůstat na střelnici a jít přímo. Sportovci měli rozchod a sraz byl v povinném oblečení v 15 hodin na střelnici. Odtud jsme také vyrazili do „čekací haly“. Čekalo se ve volejbalové hale pro asi 15000 diváků, takže se tam všechny výpravy, kterých většina dorazila z vesnice autobusy, bez problémů vešla. Byl tam slušný kulturní program, jemuž vévodila nějaká thajská rapová skupina, a čas do nástupu se dal vydržet. Dostali jsme i svačinu, vodu a pláštěnku. V 17:20 byla česká výprava vyvolána, aby se začala řadit před halou a po šesté večer jsme vstupovali na hlavní stadion a mávali našimi vlajkami obecenstvu a také Jeho Královskému Majestátu Korunnímu Princi Mahau Vajiralongkornovi, který byl přítomen v královské lóži. Na stadiónu zřejmě nebylo příliš mnoho „běžných“ diváků, ale většinu tvořili studenti, kterých bylo několik tisíc a rámusu nadělali také dost. Všechny státy byly nastoupeny asi po sedmé večer. Sportovci stáli uprostřed stadiónu, kde tvořili obrovský, promíchaný shluk různých národností, což bylo zajímavé a uvolněné. Po několika nepříliš dlouhých proslovech, a po kratším ohňostroji došlo postupně ke vztyčení vlajky FISU a zapálení ohně. To vše bylo ještě jednou doprovázeno ohňostrojem a zakončeno proslovem zmíněného státníka, který Univerziádu oficiálně otevřel. Pak jsme mohli jít na tribunu sledovat ještě nějaký kulturní program, ale většina výprav volila odjez do vesnice. Bylo již po osmé večer a při představě dvouhodinové cesty zpět...Nakonec jsme seděli v jednom z prvních autobusů a po dvaceti minutách vyrazili v koloně asi 20 autobusů s policejní eskortou do vesnice. Prakticky celá, asi 50 km dlouhý trasa byla lemována policejními hlídkami, které usnadňovali průjezd městem. Cesta trvala jen hodinu. Někteří brokaři neváhali jet taxíkem a byli ve vesnici ještě o dost dříve. Za 305 BTH, což je asi 190 CZK. O takových cenách jízdného taxíkem se nám může jen zdát. Hlavně v Praze. Na večeři byl nával, ale protože jsme byli v první tisícovce, která se do jídelny po desáté večer nacpala, tak jsme to zvládli bez problémů. O hodinu později, kdy dorazili ze zahájení všichni sportovci, byla jídelna úplně plná.

Z Bangkoku Petr Kůrka