Kalendář akcí

Na odlet na Univerziádu do Bangkoku se v sobotu, 4.8. 2007 dostavilo včas všech 20 střelců tři členové doprovodu. Sraz byl na letišti v Ruzyni ve 14hodin, tedy 2:45 hod před odletem. Kvůli odbavení zbraní je lépe tam být dříve..Trochu jsem byl zaražen, když jsem se již dříve dozvěděl, že právě střelci mají letět s tureckou leteckou společností. Nikdy jsme s nimi neletěli a tedy ani žádné zkušenosti s přepravou zbraní jsme neměli. Jenže vše proběhlo nad očekávání klidně a bez problémů. Za přispění paní Ertlové, která má vysokoškolský střelecký sport v ČR na starosti,a je také hlavním „supervisorem“ střeleckých soutěží zde na Univerziádě, se nám podařilo bez jakýchkoliv problémů (vč. nadváhy), dostat se přes Istanbul až do Bangkoku. Také všechna zavazadla došla spolu s námi a tak tentokrát nikomu nic nechybělo.

Krátký popis cesty: 16:45 odlet z Prahy, přílet do Istanbulu asi ve 20 hod (je tam ale o hodinu víc, takže v 19 hod času v ČR). Večeře na letišti a odlet z Istanbulu 23:50. Přílet do Bangkoku další den, 5.8. ve 13:45 (tedy 8:45 času v ČR. V THA je plus 5 hodin).

Na letišti v Bangkoku nás již u východu z letadla vítala naše průvodkyně, která nás přivítala českým „Ahoj jak se máte a vítáme vás v Thajsku. Jmenuji se Páša a umím velmi špatně česky“. Velmi mladá studentka Páša studovala před nedávnem gymnázium v Praze a všichni bychom chtěli umět tak „špatně thajsky“ jako umí Páša česky. No ale k domlouvání raději používáme angličtinu, kde si je Páša mnohem jistější. Provedla nás pasovou kontrolou, kde nás pustili opravdu bez víza na území Thajska, jak je pro Univerziádu domluveno pro účastníky z celého světa. Také odbavení zbraní proběhlo hladce, přesto, že jsme kufry otevírali a čísla celníci kontrolovali. V přistaveném autobusu jsme tedy seděli již asi 2 hodiny po příletu, což je velice dobrý mezičas. Všechny věci jsme naložili, resp.byly nám naloženy do přistaveného uzavřeného nákladního auta a kolona, vedená policejní hlídkou, následována velkým autobusem a náklaďákem se vydala směrem na střelnici, což je asi 15km.Jenže Bangkok a provoz aut jsou nerozluční přátelé. Několika proudové silnice, vedoucí pro jistotu ještě často ve dvou patrech jsou v centru města nonstop ucpané. Je jedno, jestli je neděle ráno, nebo pátek odpoledne..Takže i za asistence policejního vozu, který nám s houkačkou probíjel cestu, těch asi 15km trvalo více jak hodinu. Na střelnici jsme pak vyložili všechny střelecké věci, zasmáli jsme se brokové střelnici, kdy doslova budou broky asi létat do protějších bytů a jeli jsme po páté hodině do Univerzitní vesnice vzdálené asi 40km. Tam se jelo troch mimo centrum, takže jsme tam byli poměrně brzy, asi za hodinu. Tam na nás již čekal pan Putna, trenér pistolových disciplín, který odletěl do Bangkoku již o den dříve. Měl pro nás připravené „prozatímní akreditační karty“ a tak jsme se již po půl sedmé mohli sprchovat v bloku D1, ve kterém je celá česká výprava ubytována. Univerzitní vesnice má všechny znaky vesnice olympijské – je obehnaná plotem - do vesnice se nikdo jiný, kromě těch co mají akreditaci, nedostane – jde se dovnitř přes dva rentgeny – nelze pronést žádný alkohol – vesnice má svou mezinárodní zónu – jezdí zde všude různá doprava – je zde velká jídelna – k dispozici je bazén, sauna, fittnes... – prádelny jsou v každém bloku...Také sportovců je všude plno. Všude se různě pobíhá v rámci tréninků, na jídle jsou fronty ačkoliv má jídelna kapacitu snad až 6000 lidí, na ulicích to vypadá i večer jako na Václaváku v neděli, denně jsou ve vesnici různé kulturní programy, prodává se zde mnoho suvenýrů a konečně –ve vesnici má být ubytováno více jak 10000 sportovců a jejich doprovodu.

Je to zkrátka taková menší olympiáda. Tak alespoň mohou někteří sportovci zažít to, co by se jim třeba za celý sportovní život zažít nepodařilo – atmosféru, připomínající Olympijské hry. Když mne před časem oslovili lidé z vysokoškolského sportu, zda bych nevedl tým puškových střelců na Univerziádě v Bangkoku, jsem velmi rád, že jsem řekl ano. Nebylo to sice jednoduché rozhodnutí. Po vypjatém ME v Granadě, v době, kdy většinu trávím čas spíše na dovolené odjet opět na 14 dní pryč. Ale je to určitě nejen pro mne čest být na této akci. Mohu zažít atmosféru soutěže, na kterou bych se nikdy nedostal. Navíc máme dost nadějí v týmu, které mohou tuto Univerziádu udělat ještě zajímavější. Držte našim mladíkům palce.

Zítra čekejte fotečky z vesnice a přesnější popis o tom, jak to zde chodí.

Z Bangkoku, kde teploty šplhají nad 30st a denně se přežene nějaký ten d隝

Petr Kůrka – státní trenér puškových disciplín